Vitajte na Dobbyho, Alceinej a Biggiinej stránke, ktorá je venovaná Harrymu Potterovi a poviedkam o Harry Potterovi
Věnováno pro: Dobby, Anina, Exa, Bella, Airiny, Saskya, Candy

Alcea

7. POMÁHÁNÍ VLKODLAKŮM

Harry nenáviděl cestování Letaxem, všechno to otáčení a prach, nehledě na přistání, samozřejmě. Vždycky se divil, jak to Sirius a Remus dělají, že se zdá tak snadné, ladně se vyhoupnout, k sakru, byl by tak šťastný, kdyby jen přistál na nohách!

„Díky, Remusi,“ zamumlal, když ho opět zvedl na nohy. „Pan a paní Thompsonovi?“

„Ano, a kdo jste a co děláte v našem domě,“ vyštěkl šlachovitý muž s dlouhýma rukama a mírnou pleší.

„Jsem zde, abych si s vámi promluvil o vaší dceři,“ odpověděl pevně. „A já jsem Harry Potter.“

„Harry Potter?“ vypískla poměrně malá a boubelatá žena vedle něho. „Vidíš ho, Ede? To je skutečně chlapec-který-přežil... Je to čest mít vás zde, Harry – můžu vám říkat Harry, že ano? – co pro vás můžeme udělat.“

„Za prvé, byl bych rád, kdybyste mluvili na mě a ne o mně, jako kdybych byl nějaká nová pohovka. Za druhé, žádám vás, abyste mi neříkali Harry, protože jsme se právě setkali a nemyslím si, že vás budu mít hodně rád. Za třetí, omluvíte se těmto dvěma gentlemanům vedle mě za vaši dřívější nezdvořilost. Za čtvrté, chci, abyste mi ukázali pokoj vaši dcery a za páté – a to je nejdůležitější bod, tak poslouchejte – pomůžete vaší dceři podle svých nejlepších schopností a nebudete s ní stále jednat jako s netvorem,“ požadoval Harry, který na ně shlížel. „A pokud byste se zajímali o to, co by se mohlo stát, když byste neudělali to, oč jsem vás požádal... Dovolte mi vám říct, že existuje velmi dobrý důvod, proč ze mě mají někteří lidé strach.“

„Ehm,...,“ pár ztratil slova.

„Rád bych mu ukázal pokoj vaši dcery,“ navrhnul Remus vstřícně.

„Druhé dveře v patře nalevo,“ zaskřehotal muž předtím, než se mu podlomila kolena a klesnul na polštář, který mu Damián poskytl.

Děkuji vám mnohokrát,“ zašveholil Harry a šel nahoru.

Dům nebyl nic ve srovnání s Malfoy Manor a Harry mohl téměř pochopit, proč rodina požadovala peníze. Tapisérie byly zažloutlé a všiml si, že v jednom rohu se začaly loupat. Schody byly značně prochozené a mohli jste hádat, kolik nohou chodilo, skákalo a běhalo nahoru a dolů. Vše vypadalo zchátrale nebo jakoby se nikdo dlouho nestaral o to, aby to obnovil. Druhé dveře měly na sobě cedulku se jménem ‚Tanea‘, pár malůvek a byly pevně zavřené.

Harry zaklepal, ale nedostal odpověď. Povzdechnul si, než vešel. Jeho kroky byly skoro neslyšitelné, díky mnoha letům strávených s Dursleyovými. Ale i kdyby dupal tak hlasitě, že by Hagrid mohl zezelenat závistí, dívka, která měla hlavu schovanou pod polštářem a plakala, by si toho nemohla všimnout: „Taneo?“ zeptal se jemně a posadil se vedle mladého vlkodlaka na posteli. „Vím, že to není pro tebe snadné, ale toto ti nepomůže...“

„Vždyť nic nevíš...,“ vzlykala dívka s blonďatými pačesy. „Nevíš, jaké to je, být pokousán. Zničil celý můj život. Má rodina mě nenávidí a moji přátelé se se mnou určitě nebudou chtít dál bavit. Celý můj život je u konce. Nejsem už dokonce ani člověk, jsem netvor. Budu sama.“

„Ne,“ odpověděl Harry jemně. „Tvá rodina tě miluje, ale také si musí zvyknout na to, že jsi vlkodlak. Mají strach, že nebudou schopni tě podporovat tolik, jak by chtěli, a že bys trpěla, když by nemohli nijak zmírnit tvou bolest. Tvoji přátelé tě kvůli tomu neopustí, a pokud to udělají, beztak si nezaslouží tvé přátelství a můžeš si najít nové přátelé, až přijdeš do Bradavic. A věř mi, v Bradavicích je tolik lidí s různými názory, kteří se nenávidí navzájem, že je docela nemožné, aby nenáviděli každého. A když zvládneš nemožné, dostaneš můj slib, že tam budu stále pro tebe. Nemusíš si to uvědomovat, ale také jsi dostala novou rodinu. Samozřejmě toho nevím o tomto problému tolik jako Remus, ale loajalita a přátelství uvnitř vlkodlačí smečky je legendární a budou na tebe vždy dohlížet. Nevyhnutelně se budeš přeměňovat jednou za měsíc a já ti nebudu říkat, že to je z poloviny tak špatné, jak si představuješ, protože není, ale Vlkodlačí lektvar to hodně zlepšuje a bude ti pomáhat tím projít. Profesor Snape je jeden z nejlepších současných mistrů lektvarů a jsem si jist, že ho můžu přesvědčit, aby ho pro tebe připravoval, aby sis udržela lidskou mysl po celou tu dobu. Tak vidíš, nebudeš sama. A nechci, abys sebe nebo jiné vlkodlaky považovala za netvory. Nemůžeme napravit to kousnutí, to je fakt a musíš to přijmout, nebo tě to bude uvnitř sžírat. Prosím, neočekávám, že budeš díky tomu šťastná, ale aspoň se pokus s tím smířit a nech Damiána, aby se ti omluvil. Prosím...“

Nastalo napjaté ticho, ve kterém Tanea konečně zdvihla hlavu a přestala plakat, její oči se rozšířily, když viděla, kdo seděl vedle ni: „Ty jsi Harry Potter, jsi... byl jsi upřímný?“

„Samozřejmě,“ usmál se vřele zelenooký kouzelník. „A teď půjdeme dolů a promluvíš si s rodiči a Damiánem, co ty na to?“

„Dobře,“ zamumlal mladý vlkodlak a váhavě vstal.

Šli mlčky dolů, kde se setkali s ostatními, kteří strnule seděli v obývacím pokoji. Tak dobře, Thompsonovi a Damián seděli strnule, to ano, zatímco Remus se činil kolem, připravoval čaj a uklízel dům.

Harry se mírně usmál a vedl Taneu, aby si sedla vedle rodičů naproti modrookému vlkodlakovi: „Remusi, mohl bys sis na chvíli sednout?“

Remus přikývl a posadil se u krbu do kaštanově hnědého křesla.

„Taneo, chtěl jsem ti říct jak je mi to líto,“ začal mladý vlkodlak poté, kdy mu dal Harry znamení, aby začal. „Dokážu pochopit, že ti to tímto nevynahradím, ale nemůžu ti nabídnout o mnoho víc. Školím se, abych se stal léčitelem, takže nedostávám tolik peněz. Nicméně, brzy bych měl být vyškolen a pak se ti budu snažit vynahradit, co jsem udělal. A pokud budeš stále stát o to, abys mě po tomhle viděla, budu rád a pomůžu ti, aby sis na tohle zvykla. Opravdu mě mrzí všechno, co se stalo a...“

„To je v pořádku. Přijímám vaši omluvu,“ odpověděla plaše hnědooká dívka. „A ocenila bych, kdybyste mi pomohl pochopit, čím jsem. Četla jsem jednu knihu, ale nebyla moc poučná a ráda bych byla na další úplněk tak připravená, jak jen je to možné.“

„Damián a já ti pomůžeme a mám pro tebe pár knih ke čtení,“ odpovídal Remus. „Další úplněk je zatím ještě vzdálen, a když přijdeš do Bradavic, existují již opatření, abys nemohla nikoho zranit. Zajistili jsme, abychom tam byli a jak znám Harryho, bude tam také.“

„Samozřejmě, že budu,“ vykřikl Harry. „A přinutím profesora Snapea, aby uvařil lektvar pro vás všechny, jsem si jistý, že bude potěšený. Paní a pane Thompsonovi, jestli skutečně potřebujete peníze, můžete mi poslat sovu a něčím vyhovím. To stejné platí pro tebe, Damiáne. A Taneo, pokud by sis někdy potřebovala s někým promluvit, mám dvě perfektně fungující uši a jsem ochotný je používat. Jestli nejsou žádné další otázky nebo požadavky, Remus a já vás teď opustíme...“

„Myslím, že budeme v pohodě,“ řekl mladý léčitel. „Děkuji vám mnohokrát, pane Pottere, jestli můžu někdy něco pro vás udělat, neváhejte mě požádat.“

„Harry, můžeš mi říkat Harry,“ odpověděl chlapec. „Ve skutečnosti můžete všichni, omlouvám se za můj dřívější výlev, paní a pane Thompsonovi, byl jsem trochu naštvaný.“

„Myslím, že jsi na to měl právo,“ usmála se paní Thompsonová. „Naše reakce nebyla nejlepší.“

„Díky, že jsi přišel, Harry,“ řekla tiše blonďatá dívka. „Hodně jsi mi pomohl a doufám, že tě brzy uvidím.“

„To není problém,“ odpověděl tmavovlasý kouzelník. „Mnoho štěstí, všem.“

S těmito slovy hodil trochu Letaxového prášku do krbu, do něhož vkročil, říkaje Malfoy Manor jako své místo určení.

 

« 6. kapitola « » 8. kapitola »



17.05.2009 18:00:25
Dobby

Ako často navštevujete našu stránku?

Niekoľkokrát za deň (119 | 20%)
Denne (122 | 20%)
Raz za týždeň (77 | 13%)
Raz za dva týždne (32 | 5%)
Raz za mesiac (31 | 5%)
Všetky postavy sú majetkom J. K. Rowlingovej, ostatné postavy objavujúce sa v poviedkach sú majetkom autorov. Stránka nie je vytvorená za účelom zisku.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one