Vitajte na Dobbyho, Alceinej a Biggiinej stránke, ktorá je venovaná Harrymu Potterovi a poviedkam o Harry Potterovi

7. kapitola: Nebelvír je nejlepší

Kapitola je věnováno pro: Anfulka, Arhoo-chan, arya, Dobby, enedaka, gleti, Hajmi50, katie11, Kattte, KiVi, Sanasami, Teressa

Alcea

7. kapitola: Nebelvír je nejlepší

Draco netušil, proč přišel sledovat zápas. Merline, vždyť pohrdal oběma týmy. Jako by Mrzimorští už nebyli dost směšní, když tady poletují sem a tam s jejich pěkně tupými výrazy, aby se utkali s Nebelvírem, proboha! Jaký to je výsměch hry...

No možná by se mohl dost bavit. Bylo by docela zábavné, kdyby viděl Pottera spadnout ze svého koštěte.

Posadil se mrzutě na své místo a čekal na opravdový začátek hry. Nepříjemný Finneganův irský přízvuk se ozval z komentátorského místa – jak to bylo výhodné, když ještě další Nebelvír dostal tuto roli – a vyvolával jména hráčů z každého týmu.

A ve druhém, kteří hrají za mou vlastní kolej, máme kapitánku Katie Bellovou, která hraje jako střelec, po jejích stranách jsou Dean Thomas a Ginny Weasleyová. Odrážeči jsou nyní, po nešťastné ztrátě našich nechvalně známých Weasleyových dvojčat, Jack Sloper a Andrew Kirke. Ron Weasley hraje na pozici brankáře a dále samozřejmě, Harry Potter hraje jako chytač!“ 

Draco si přitiskl ruce na uši v marné snaze utlumit následný ohlušující potlesk kolem sebe. Ach jo, nebylo to nic, z čeho by se dobře bavil...

***

Ostrý hvizd píšťalky rozťal chladný vzduch a Harry čistě vystřelil do nebes na Kulovém blesku. Vysoko nad zemí se otočil a rychle vyrazil k severní straně hřiště, přitom snadno prosvištěl kolem ostatních hráčů. Pár minut udržoval vysokou rychlost, aby se prostě pokusil dostat euforii z létání ze své krve, než se pustil do systematického hledání Zlatonky.

A Mrzimorský Cadwallader přihrál Camrál Smithovi, který ho přihrál zpátky a – och! Sebrala ho slečna Ginevra Weasleyová! Přihrála ho Thomasovi, ten na Bellovou – a Nebelvír poprvé v utkání skóruje. Není pochyb, je to jisté...“

Harry se usmál nad komentářem irského chlapce. Seamus nebyl tak otevřený při podpoře své koleje jako Lee Jordan, ale ten kdo poslouchal nemohl říct, od koho čeká, že vyhraje.  

Harry stočil pohled dolů a pátral po zlatém záblesku, který měl chytit. Cedrik byl nahrazen Summerbym, který se vznášel na druhém konci hřiště naproti Harrymu. Oba chytači se pomalu pohybovali a neustále vrhali pohledy na své okolí.  

A Weasley zablokoval další mrzimorskou střelu! Zvládl to výborně. Weasleyová s Camrálem zamířila – Och! Byla zasažena Potloukem! Kirk ani Sloper ho nezvládli odrazit!“

Nebelvírský chytač se točil vysoko nad zemí a nyní zrakem pátral po Ginny. Stále byla na svém koštěti, jednu ruku měla přitisknutou ke svému boku a vrhala zlé pohledy na oba odrážeče, kteří ji měli chránit. Alespoň byla v pořádku, pomyslel si úlevně.

Harry, kámo! Co to děláš?!“

Obrátil se za Ronovým hlasem a za sebou viděl zrzka, který na něco naléhavě ukazoval. Sledoval tento označený směr a Harry se setkal s pohledem na Summerbyho, který letěl střemhlav s odhodlaným výrazem na své tváři.

Mrzimorský chytač něco vidí! Jde po Zlatonce! Ale kde je Potter? Pokud ji nechytí, Mrzimor začne sezónu v čele v- Och! Počkat! Tady ho máme, Potter ji také vidí! Jde po Summerbym a stahuje náskok... To je něco, Kulový blesk odvádí dobrou práci!“

Harry se položil na rukojeť koštěte a jeho oči se snažily sledovat linii letu druhého chytače. Ale přesto nemohl vidět to, co přitahovalo Summerbyho pozornost. Nebylo nic- 

Objevil se zlatý záblesk, ale ne ve směru, který udržoval. Harry prudce otočil hlavou a opět pátral po Zlatonce, konečně ji našel, jak se vznáší po jeho pravici blízko rohu hřiště. Uvědomil si, že málem udělal chybu, kdy dovolil druhému chytači, aby ho zmátl tímto předstíráním, a prudce trhl rukojetí koštěte a vystřelil za svým cílem.  

Co to?! Kam to Potter míří? A teď ho sleduje Summerby! Vypadá to, že jsme se nechali oklamat! Ale Mrzimorský chytač nemá šanci takto udržet rychlost s tímto koštětem. Podívejte se, jak letí! Je to umělecká práce, umělecké dílo...“

Harry pevně sevřel své kotníky kolem Kulového blesku a naklonil se dopředu s nataženou paží. Mohl cítit prudké chvění vzduchu od křídel Zlatonky, které lechtalo konečky jeho prstů. Zlatý cíl byl jen pár centimetrů na dosah.

Najednou svištěla nahoru do otevřeného prostoru a on ji následoval. Opět téměř okamžitě klesla a v jejím stíhání se ocitl prakticky uprostřed diváků. Snažil se ignorovat vykřikování, když přelétával nad jejich hlavami a vrhl se vpřed v posledním přidáním rychlosti a cítil své prsty jak se uzavírají kolem unikajícího míčku.

Dokázal to...? Ano! Potter chytil Zlatonku! NEBELVÍR VYHRÁL! 180 - 20!“

Harry se usmíval a rychle se snesl, aby se připojil ke zbytku svého týmu.

***

Tato noc v Nebelvírské společenské místnosti byla hlučná a bouřlivá, protože se nesla na vlně Famfrpálového vítězství, ale tentokrát Harry spokojeně zůstal ve společnosti svých přátel. Poslouchal a smál se, když Ron líčil jak Zmijozelové ječeli, když Harry přeletěl nad jejich hlavami a jak se Snape tvářil jako by ho chtěl proklít, když byl nucen se vrhnout na Trelawnyovou, aby se vyhnul zasažení od ocasu Kulového blesku. Harry se připitoměle zubil po celý večer, uvolnil se jako všichni díky jeho vlastní dobré náladě.

Hermiona se na něj nadšeně dívala, když se choval jako ten Harry, na kterého byla zvyklá a hodlala využít tuto vzácnou chvilku štěstí, aby zavedla řeč kvůli svému plánu. 

Počkala, dokud si Harry nevyslechl Ronovy divoké a zábavné historky – během kterých neslušně funěl do své láhve Máslového ležáku, když zrzka přepadl smích, což mělo za následek poměrně lepkavé skvrny, které teď pokrývaly jeho hábit. Když se oba nakonec rozdělili, Harry ji zachytil pohledem, zazubil se a připojil se k ní u krbu. 

Nenuceně se na něj usmála: „Bavíš se?“

Přikývl: „Jasně. A ty?“

Ano. Harry, chtěla jsem se tě na něco zeptat.“ Proč nejít rovnou k věci, než bude znova duchem nepřítomný?

Zamrkal: „Ehm, jistě. O co jde?“

Přemýšlela jsem...“ začala a obrátila se tak, aby se na něj přímo dívala. „Nejméně deset lidí se mě ptalo, jestli letos budeme pokračovat s BA. Myslím, že bych chtěla vědět, jestli to bude... no, v pořádku? Myslím, že to bude pro tebe dobré, aby ses na něco soustředil.“

Na okamžik se tvářil překvapeně, ale pak pokrčil rameny: „Jo, to je v pohodě, Hermiono. Netušil jsem, že to lidi budou chtít znova dělat.“

Zaskočena jeho rychlým souhlasem, jí chvilku trvalo, než odpověděla. Očekávala nějaké protesty a zvažovala nějaký boj, kdy se proti tomu ihned postaví.

Ehm, ano. Chci říct, že chtějí. Bylo to užitečné, Harry, a zábava. Skoro každý, kdo byl naposled členem, se chce toho zúčastnit.“

Stočil na ni zelené oči, které byly nyní zářivé: „To by se mi líbilo. Opravdu jsem o tom přemýšlel, ale myslím... že mi to chybělo. Zorganizuješ první setkání?“

Na to vyvalila své oči: „Ty by si nedokázal nic organizovat...,“ ale usmívala se a šťastná už vybírala detaily.

***

Když se vrátil na noc do svého pokoje, čekal na něj dopis, stejně jako sova, která byla usazena na konferenčním stolku. Když vstoupil, stočila na něj chladné oči.

Milý Draco,

ve svých šestnácti letech jsi připraven jít v mých stopách. Vzhledem k tomu jsem již začal činit přípravy, které Ti umožní toho dosáhnout.

Od nynějška za méně než měsíc, během Prasinkového víkendu, místo toho, aby si na tyto dva dny zůstal na hradě, se vrátíš domů na Malfoy Manor. Je na čase, aby jsi byl seznámen s opravdovými aspekty svého života a očekávám, že se jich chopíš jako dospělý. Doporučuji Ti, aby si strávil příštích pár týdnů zvažováním svých priorit. 

Nicméně věřím, že na tebe budu hrdý, Draco. Připravoval jsem Tě na tuto zásadní změnu, což je důvodem, proč vím, že zvolíš správnou cestu.

Tvůj otec,

Lucius A. Malfoy

Draco dlouhé minuty zíral na dopis a přitom z něj stále dokola četl úryvky. Velmi dobře věděl, na co jeho otec narážel, i když text byl dost nejednoznačný. A toho strašilo, jistě, ale čeho se bál víc, byla jediná krátká fráze.

Za méně než měsíc...

Tato slova na něj prakticky křičela a věděl, že prostě věděl...

Popadl svou školní brašnu, její obsah vysypal na podlahu před sebou a prohraboval se nepořádkem, který udělal. Odhazoval knihy a kusy pergamenů tak dlouho, dokud nenašel to, co hledal.

Otevřel velkou mapu, kterou používal v astrologii a vyložil si ji před sebou. Ukazovala vytištěné lunární cykly ve formě kalendáře a dále, které datum se shodovalo s jistými měsíčními cykly. Prstem ji přejel dolů, aby našel správné datum. 

Opravdu, jak mohl vědět, bylo to o jeho druhém úplňku, který se přesně rovnal s Prasinkovým víkendem – víkendem, kdy jeho otec chtěl, aby ho strávil doma. 

O víkendu bude Označený.

 

« 6. kapitola « » 8. kapitola »


18.09.2009 18:15:24
Dobby

Ako často navštevujete našu stránku?

Niekoľkokrát za deň (121 | 20%)
Denne (122 | 20%)
Raz za týždeň (78 | 13%)
Raz za dva týždne (33 | 5%)
Raz za mesiac (31 | 5%)
Všetky postavy sú majetkom J. K. Rowlingovej, ostatné postavy objavujúce sa v poviedkach sú majetkom autorov. Stránka nie je vytvorená za účelom zisku.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one